Narozená 1996, Minneapolis, Minnesota, v současné době žije v Salt Lake City, Utah
Career highlights:
- 2019 – kvalifikace na OH v Tokiu
- 2019 – 15. místo ve světovém žebříčku v kombinaci
- 3x juniorská mistryně USA v boulderingu
- 2x juniorská mistryně USA v obtížnosti
- 2015 – 3. místo v kombinaci na juniorském mistrovství světa, Arco
- 2013 – 3. místo v rychlosti na juniorském mistrovství světa, Victoria
- 8A+ bouldery venku: Black Shadow 8A+, Amphitheater 8A+, Rocklands, JAR
- 8b+ na laně venku: DefCon1 8b+, Maple Canyon, Utah
- 2017 – deep water solo ve Vietnamu: “Každá cesta, kterou jsem ve Vietnamu vylezla, pro mě představovala obrovskou mentální bitvu, takže si vážím úplně všech.”
Kdy jsi začala lézt?
Lezení jsem poznala na jedné narozeninové oslavě, která se konala na lezecké stěně. To mi bylo 10. V 11 letech jsem vstoupila do lezeckého oddílu a od té doby jsem s lezením nikdy nepřestala.
Co je v lezení tvoje síla a proč?
Myslím, že mojí největší silou je doslova moje síla a pak taky styl lezení bez váhání. Od útlého věku jsem trénovala na stěně plné mužů, takže jsem se jako malá holka snažila, co jsem mohla, abych držela krok – čímž jsem si vypěstovala dynamický a houževnatý styl lezení. Když nemůžu vymyslet nějaký krok, obvykle prostě něco zkusím a doufám, že to zafunguje, dám do toho všechno. Myslím, že tahle strategie zabere ve většině případů, dokonce i když ten krok dělám špatně, často se dostanu blízko nebo ho opravdu udělám.
Co je v lezení tvůj nestyl?
Nesedí mi všechno, co je „divné“ nebo nepohodlné. Mám kvůli skolióze operativně spojených deset obratlů, takže je pro mě obzvlášť těžké se dostat do některých divných a nepohodlných pozic.
Vyhledáváš cesty, které ti nesedí, abys na svých slabších stránkách pracovala?
V poslední době a s pomocí mého trenéra Joshe Larsona se na svých slabých stránkách snažím pracovat o dost víc. Mít k dispozici tréninkové centrum amerického týmu je pro mě taky obrovská změna. Dřív jsem neměla kde trénovat bouldery v závodním stylu a teď je můžu lézt klidně každý den, když budu chtít.
Můžeš popsat nějaký svůj silný zážitek spojený s lezením?
Koncem roku 2019 jsem se zúčastnila lezeckého výletu s organizací Elevated Mountain Guides, která představuje outdoorové aktivity ženám z uprchlických komunit. Jeli jsme do národního parku Zion se skupinkou žen, které nám vyprávěli spletité životní příběhy svých rodin. Všechny se také shodly, že by je doteď nikdy nenapadlo jet kempovat. Pomohla jsem jim vylézt pár cest v Zionu a na oplátku jsem se od nich leccos mohla naučit. Tuhle akci jsem si užila, protože ony mi ukázaly jinou perspektivu a já jsem je zase mohla naučit něco o lezení.
Jaké klíčové události tvého života tě nejvíc ovlivnily? Ať už byly spojené s lezením, nebo ne.
Myslím, že můj život nejvíc změnila operace páteře, kterou jsem podstoupila v roce 2010. Když jsem zjistila, že mám vážnou formu skoliózy a bude nezbytné přistoupit k operativnímu spojení deseti obratlů v mé páteři, našla jsem si lékaře, který byl ochotný připustit, že budu i po operaci závodně lézt. I tak jsem potom měla od lezení čtyřměsíční pauzu. Tahle událost kompletně změnila můj pohled na lezení, můj přístup k němu a pořádně mi pomohla si uvědomit, co všechno obnáší lezení na profesionální úrovni.
V rámci lezení na mě největší vliv mělo moje první vítězství v juniorských závodech na národní úrovni. Tehdy mi došlo, že si můžu splnit svoje lezecké sny, když se na ně doopravdy upnu. Myslím, že tyhle závody vydláždily moji cestu k profesionální lezecké kariéře a k Olympiádě.
Jak se vyrovnáváš s neúspěchem nebo stagnací? Kde bereš motivaci?
Snažím se, aby mě bavil každodenní trénink. Když mám pocit, že stagnuju, tak něco změním, abych se necítila frustrovaná. Snažím se najít motivaci v samotném tréninku, a ne jenom ve zlepšování se, protože taková motivace vydrží déle.
Jaká je tvoje oblíbená lezecká historka, pokud nějakou máš?
Po kvalifikaci na Olympiádu jsem si udělala výlet do Arkansasu na Horseshoe Canyon Ranch, což je místo, kam jsem už dlouho chtěla. Není s tím spojená konkrétní žádná historka, byl to jen týden plný skvělých zážitků, ale vůbec nejlepší a něm asi byl ten kontrast, že jsem si mohla užít jeden z nejlepších lezeckých výletů měsíc potom, co jsem si splnila svůj nejnáročnější lezecký sen dostat se na Olympiádu.
Jaký je tvůj opičí index?
Mám plus 4 palce (+10 cm)!
