BOR: Neznámá oblast světových parametrů

Boulderových oblastí s balvany z písku s krásně jemnou strukturou u nás není moc. Na Boru ten písek navíc tvoří chyty rozličných tvarů od děr až po drobné lišty. Přesto je tu klid. Snad je to odlehlostí tohoto kopce s 1400 bouldery. Přečtěte si o něm víc, a pokud vyrazíte, buďte ohleduplní k místní kouzelné přírodě.

„Na Boru najdeš oblé tvary, díry jako od fotbalového míče, malé dírky i lišty.“

Bouldering se v oblastech kolem Boru hojně rozvíjel od 80. let 20. století. Bor však zůstal dlouhá léta neznámou oblastí i pro spoustu místních lezců. O kopci s tímto názvem věděli víc turisté a cyklisté než kterýkoli lezec. Borem prochází hranice s Polskem a jen malá česká část zůstává otevřena pro lezení. V Polsku, v národním parku Gory Stolowe je lezení bohužel zcela zakázané. Na “druhé straně” tak zůstává neotevřená oblast rozměrů Fontainebleau.

„Bor nabízí přes 1400 směrů k lezení.“

Každý z šesti sektorů na české straně Boru má svou vlastní atmosféru. Specifiky místního lezení jsou oblé tvary, často i díry do skal jako od fotbalového míče, malé dírky a lišty. Na pískovcové skále s jemnou strukturou zrna si tak každý z nás najde svůj styl. Najdete tu technické rajbasy i silové převisy od lezců z České republiky, ale i blízkého Polska. Krásné tvary balvanů povalujících se v lesích na mechu nebo zaklíněných ve stráni (jako ve známých rakouských a švýcarských oblastech) a velké množství využitých okrajových stěn nabízí něco přes 1400 směrů k lezení. Na své si přijdou děti a začátečníci (málokde je vidět tolik kamenů volajících po lehkých výstupech) i zkušení lezci a profesionálové, pro které má Bor více než 350 boulderů v obtížnosti nad 7A a z toho 140 nad 7B+. Škála boulderů je na Boru pestrá. Najdete tu snadno přehlédnutelné kvaky s jedním krásným pohybem nebo silovým krokem i vysoké bouldery, pod kterými se vám už od pohledu zatají dech.

 

Začátky lezení na Boru

 

„Bor, 2002: Všechno bylo dokonalé! Každý lezecký nápad měl smysl a nic nebylo navíc.“

Když jsem poprvé v roce 2002 přišel na Bor, bylo tu jen pár hotových směrů. Ani jeden kámen nebyl zcela vyčerpaný. Kamkoli jsem se podíval, byla možnost tvořit nové linie. Všechno bylo dokonalé! Každý lezecký nápad měl smysl a nic nebylo navíc. Hledali jsme s kamarádem Petrem Maixnerem, který mě do obasti přivedl. Vybírali jsme jen ty nejjasnější a nejkrásnější bouldery. Pokud začalo ubývat možností na jednom kameni, přešli jsme příště na další. Tímto způsobem jsme označili asi 50 kamenů a přibližně 250 boulderů.

Velký rozmach oblasti přišel s kluky okolo Andreje Chrastiny a Jirouse Přibila, ale ten největší a stále trvající přišel s bratry Stránikovými a partou kolem nich. Začaly vznikat těžké přelezy nad 7C i první 8Ačka a několik nepotvrzených 8B (pozn. tím nemyslím, že by vše bylo nadhodnocené, ale spíš podhodnocené - většina boulderů nad 8A/+ nemá druhé opakování, přestože v poslední době navštěvníků siláků přibývá). Výjezd na Bor může často skončit mírnou frustrací návštěvníka, ale vždycky bude také velkým lezeckým zážitkem. 

 

Kdy je na Boru podmínka

Pokud kdokoli chce jít naproti přelezům, měl by přemýšlet o podzimním zájezdu do této oblasti ležící na severovýchodě České republiky. V tuto roční dobu už je většina kamenů, které se povalují v severní stěně kopce, vyschlá a tepelné podmínky začnou přát nejen nashybovaným borcům. Až na všudypřítomné kousající mikromušky je to určitě nejlepší období, kdy na Bor vyrazit. Začátek zimy je pro opravdu otrlé chladomilce toužící po vysněných projektech – ne každý rok ovšem počasí těmto sebedetruktivním bláznům přeje, někdy sníh zakryje většinu oblých balvanů. V tu chvíli nezbývá než se uchýlit do okrajových stěn. Dobrodružným srdcím, zážitkářům a rodinám s dětmi doporučuji léto! Vysoké smrkové lesy hází stín na velkou část oblasti a vyvěrající prameny vody chladí rozpálený letní vzduch - romantika, kterou najdeš jen tady.

Kudy ke kamenům

Přístup je možné využít z české i polské strany. Česká cesta je o něco delší, polská mnohem kontroverznější. V Polsku je určen vyšší stupeň ochrany přírody (národní park), což přináší i problémy s parkováním. Z české strany je potřeba se připravit na celodenní nejen lezecký, ale i turistický výstup – zato není potřeba se strachovat z pokut. Tursistické parkoviště je v Machovské Lhotě, kde lze najít (za předpokladu dodržování nočního klidu) i možnost nocování a suché záchody.

 

Nejlepší místo pro život lezce

 

„Kdo najde zalíbení v tomto kraji, je ztracen a nikdy už nepotká dokonalejší místo pro život lezce.“

Ve volných dnech můžete navštívit další nedaleké pískovcové oblasti plné boulderů, jako je Ostaš, tradičně-sportovních cest s lanem, jako jsou Teplické skály, anebo vyrazit za ryzím adrenalinem do Adršpachu, případně můžete zakusit nikdy nekončící dobrodružství v Broumovských stěnách. Kdo najde zalíbení v tomto kraji, je ztracen a nikdy už nepotká dokonalejší místo pro život lezce. Kdybych lezl pouze hvězdičkové cesty, bylo by tu lezení na několik životů, nejen na ten můj – a že mám ještě dost času, než mě zavřou do futrálu.

Průvodce

Vysněnou cestu si každý lezec představuje jinak. Nebudu tedy doporučovat jeden nebo pět konkrétních boulderů a místo toho vás odkážu na nového průvodce, kde jsou nejkrásnější bouldery označené. Přehledná sada piktogramů hpdnotí u všech boulderů jejich krásu, charakter i objektivní bezpečnost. S průvodcem v ruce si každý návštěvník snadno vybere ten svůj nejdokonalejší kus sám. Možností je půl druhého tisíce!

V průvodci je také vyznačená oblast, kam je zákaz vstup kvůli ochraně zdroje pitné vody. Prosíme vás tedy, abyste se v lese chovali ohleduplně a zákaz vstupu do vyznačené oblasti respektovali.

Pozn.: V září 2018 vydali Jan Šolc a Lukáš Rendl první ucelený průvodce na Bor. Považujeme ho za velice povedený, svoji poličku s lezeckou literaturou si o něj můžete rozšířit třeba tady: holdsmarket.com

Autor fotografií:

 

Oliver Vysloužil (boulder.sk)